Co je fyzioterapie

Co je to fyzioterapie? Obecně vžitou představou pod tímto termínem jsou masáže, či elektroléčba. Mnoho lidí by do této kategorie rovněž zařadilo i akupunkturu či cvičení. Co to tedy vlastně je?

            Ze jména oboru - „fyzioterapie“ lze snadno odvodit, že se jedná o využití fyzikálních prostředků v léčebných postupech.  Velmi zjednodušeně lze říci, že lékař chirurgického oboru používá skalpel k napravení neduhů pacienta, lékař interního oboru farmakologické přípravky, a fyzioterapeut ony fyzikální prostředky. Velice hojně využívaná je fyzioterapie u potíží s pohybovým aparátem. V tomto systému totiž dochází k poruchám, které není vhodné řešit operativně, či u kterých byla operace neúspěšná. Rovněž farmakologická léčba se smrštuje na používání zejména analgetik. Navíc farmakologický léčebný přístup je z hlediska dlouhodobého řešení obtíží nejen málo efektivní, ale i rizikový z důvodu negativních vedlejších účinků analgetik. Prostor zde dostává fyzioterapie.

Počáteční návštěva u fyzioterapeuta vždy začíná důkladným rozborem. Otázky většinou směřují na současný stav potíží, jejich vývoj v čase, intenzitu, či situaci při které k potížím dochází. Klient ovšem může být dotazován i na zdánlivé maličkosti, či potíže, které s jeho aktuálním problémem na první pohled nesouvisí. Jedná se o úrazy, operace či onemocnění v dávné i nedávné minulosti. Tyto mohou být i vzdálené od místa, kde klient udává aktuální potíže. Je to proto, že prakticky neexistuje pohyb, který by byl izolovaný pouze v jednom kloubu či svalu. „Dejte mi pevný bod a pohnu vesmírem“ řekl Archimédes a i pohyb člověka se odehrává od pevného bodu. Pro potřeby lidského pohybu tím bývá buď pevná podložka, ke které nás poutá gravitace, nebo odporové síly okolního prostření, například při plavání. Chceme-li například zdvihnout sklenici s vodou ze stolu, musí se svalová aktivita „přepojovat“ od svalů ruky přes svalstvo ramene, zad i kyčelního kloubu až na místo opory, například nohy. Toto řetězení podléhá určitým zákonitostem a platí pro něj přesná pravidla. I proto je velice důležité, aby terapeut věděl o všem co může mít vliv na individuální pohyb klienta. Například i vymknutý kotník před 20 lety či žlučníková kolika před týdnem mohou mít vliv na vznik bolestí v bederní páteři. Terapeut pak na základě informací od klienta podle pravidel zřetězení vyhodnotí situaci, určí problematické místo (které nemusí nutně přímo souviset se subjektivními potížemi klienta) a snaží se ovlivnit funkci komplikované lokality. K tomu využívá různých prostředků. K těm nejzákladnějším patří mobilizace kloubů, reflexní stimulace, nejrůznější formy masáže, využívá přístrojové techniky i třeba léčebné účinky tepla. Aby účinek léčby byl dlouhodobý, může fyzioterapeut klientovi doporučit určité specifické cviky či mobilizační manévry.